Masopust je svátek, který se slaví v únoru nebo v březnu. Jeho datum není fixní, protože se orientuje podle data Velikonoc. A ty jsou každý rok jindy. Původně Masopust trval celý týden a gradoval v úterý, dnes už ale vidíme masopustní oslavy hlavně o víkendu, když máme volno a nemusíme pracovat.
Jak už jeho jméno napovídá, je to svátek, po kterém začíná půst, který drží křesťané 40 dní před Velikonocemi. Půst je období, kdy lidé jedí málo masa (nebo žádné maso), nepijou alkohol a více se soustředí na víru a Boha, přemýšlí o svém životě a meditují. Masopust má ale hlavně kořeny v pohanských tradicích a spojujeme ho s koncem zimy a začátkem jara.
Během Masopustu obvykle lidé pořádají průvody s maskami, kostýmy a unikátními dekoracemi. V průvodech hraje hudba, lidé zpívají a tancují a užívají si poslední dny oslav před půstem. Typicky lidé jedí hodně masa (hlavně vepřového, když se zabije prase při takzvané zabijačce), pečou chleby a různé druhy sladkého pečiva, například koblihy, a pijou alkohol. Prostě dělají to, co během půstu nesmí.
Masopustní průvod má dlouhou tradici a je díky své unikátnosti zapsán mezi památky UNESCO. Jeden z nejstarších masopustních průvodů je ten v regionu Hlinecko ve východních Čechách. Jeho historie sahá až do středověku, i když písemné památky jsou až z poloviny 19. století. Masopustní masky (nejen na Hlinecku) mají svá pravidla a své vlastní tradice. Na příklad takzvané černé masky (postavy s černou barvou na obličeji) symbolizují plodnost a červené masky zase mají ukazovat mládí a nevinnost. Mezi typické masopustní masky patří Medvěd, Bába a Ježibaba (to znamená čarodějnice). V některých regionech můžeme vidět taky masku čerta, krále s princeznou, rybáře nebo jezdce na koni. Kostýmy jsou barvené a bohatě zdobené různými materiály.
Masopust ale není tradiční jen v českých zemích. Když slovo „masopust“ přeložíme do jiných jazyků, dostaneme slovo karneval. A to už určitě moc dobře znáte. Protože kdo by neznal karneval v italských Benátkách nebo dokonce v brazilském Riu de Janeiru?