Podcast

#29 Bedřich Smetana a Rok české hudby

Poslouchejte na Spotify a Apple Podcasts

Transkript:

Je 2. března roku 1824 a v malém českém městě, které se jmenuje Litomyšl, se právě narodilo miminko. V rodině pivovarského sládka slaví, je to kluk. Dají mu jméno Bedřich. Bedřich už v šesti letech ukazuje obrovský hudební talent, ale přesto jeho otec chce, aby pokračoval s prací v pivovaru. Naštěstí se mladý Bedřich rozhodne jít za svým snem a po gymnáziu se odstěhuje do Prahy, aby vystudoval kompozici a vydělával jako domácí učitel. Jeho talent je tak velký, že se stává čím dál tím slavnější, dokonce hraje u samotného rakouského císaře. Bedřich Smetana se už během svého života stal legendou.

Smetana začínal pracovat jako ředitel filharmonie, respektovaný skladatel, klavírista, sbormistr a učitel hudby v Göteborgu ve Švédsku. Potom se přestěhoval do Německa, aby se mohl učit od Franze Liszta, který měl na Smetanovu hudební tvorbu velký vliv. Po návratu ze zahraničí se snažil prosadit i v Čechách a pomalu se stal jednou z nejdůležitějších postav nejen české hudby, ale celého českého společenského a kulturního života. Koncertoval, psal hudbu a publikoval hudební kritiky v novinách. Jako svůj hlavní úkol viděl psaní oper, které se většinou inspirovaly českými legendami a postavami z české historie. V roce 1868 se při zahájení rekonstrukce Národního divadla hrála jeho opera Dalibor a při slavnostním otevření divadla mohli lidé poprvé slyšet operu Libuše.

Když byl Smetana jako skladatel na vrcholu, přišel o to nejdůležitější, co hudebník má – o sluch. Navíc se mu zhoršily jeho psychické problémy, trpěl paranoiou a halucinacemi. Jeho špatný zdravotní stav ho ale nezastavil v komponování a tvoření dalších geniálních hudebních děl. V tomto období vzniklo jeho asi nejslavnější dílo, cyklus symfonických básní Má vlast, který je inspirovaný českou historií a krásou české přírody. Bedřich Smetana umřel v roce 1884, když mu bylo 60 let.

Všimli jste si, že rok narození i rok smrti Bedřicha Smetany končí číslicí 4? A to není zdaleka všechno, co se stalo v české hudbě v letech končících čtyřkou. Smetanova Má vlast byla publikována v roce 1874. Písničkář a básník Karel Kryl, který se stal ikonou protikomunistické hudby se narodil v roce 1944 a umřel v roce 1994. Antonín Dvořák, jeden z nejslavnějších českých hudebních skladatelů, umřel v roce 1904. Rok 1854 je významný díky narození dalšího českého klasického skladatele, Leoše Janáčka. Pražská komorní filharmonie byla založena v roce 1994 a Národní divadlo v Brně existuje od roku 1884.

Událostí, které se zapsaly do české hudební historie se čtyřkou na konci, je tolik, že už sto let existuje tradice slavností Roku české hudby. Slavíme ho právě v letech, které končí číslicí 4. A ani rok 2024 není výjimkou – letos slavnosti nabízí kromě klasické hudby taky další žánry od lidové hudby až po jazz a alternativu. Rok české hudby není jen organizovaný hudební festival, může ho oslavit každý z nás, kdo si připomene a poslechne bohatou českou hudební produkci. Nejen z toho důvodu je motto pro letošní oslavy „Hudba jsme my“.

Slovníček:

  • sládek – brewmaster
  • pivovar – brewery
  • sbormistr – choirmaster
  • tvorba – creations
  • vliv – influence
  • zahájení – beginning
  • vrchol – peak
  • sluch – hearing
  • dílo – piece of work
  • připomínat si / připomenout si – to commemorate