Poslouchejte na Spotify.
Velikonoce jsou kromě jiného jedním z nejdůležitějších křesťanských svátků. Každý rok má tento svátek jiné datum, protože záleží na tom, kdy je první jarní úplněk (úplněk po astronomickém začátku jara, to znamená po datu 21. března). Velikonoční neděle je první neděle po jarním úplňku, je to vždycky mezi koncem března a koncem dubna.
Křesťanská příprava na Velikonoce začíná už 40 dní před velikonoční nedělí, kdy začíná půst. Lidé nejedí maso, nepijou alkohol a často chodí na dlouhé výlety do přírody. Snaží se meditovat, přemýšlet o životě a o Bohu. Všechno pak graduje posledním týdnem před Velikonocemi, kterému se říká Svatý (nebo také Pašijový) týden. Každý den v tomto týdnu má nějaké jméno a nějakou symboliku. Je to poslední týden života Ježíše Krista.
Svatý týden začíná Květnou nedělí, to je den, kdy Ježíš přijel do Jeruzaléma. Potom přijde Modré pondělí a Šedivé úterý. Středě se říká Škaredá, to znamená ošklivá. Ten den se ošklivě zachoval Jidáš, protože se rozhodl, že Krista „prodá“ za peníze. Podle tradice se ten den čistily komíny. Jméno pro Zelený čtvrtek je z němčiny, kde to ale původně byl Lkavý čtvrtek (od slovesa lkát, které znamená brečet). Tradičně na Zelený čtvrtek jíme něco zeleného.
Velký pátek je den, kdy Ježíš umřel na kříži. Podle legendy je to magický den, kdy se hory otevírají a můžeme najít poklad. V České republice je to státní svátek. Na Bílou sobotu končí čtyřicetidenní půst a začínají velké velikonoční přípravy. Lidé pečou mazance a beránky, barví kraslice a připravují dům na neděli. Velikonoční neděle je hlavní den velikonočních oslav. Křesťané oslavují vzkříšení Ježíše Krista (to znamená, že vstal z mrtvých), v kostelech jsou dlouhé mše, při kterých se mluví o vítězství nad smrtí.
České velikonoční tradice ale hodně vycházejí z pohanských oslav jara. Pro nevěřící Čechy je proto hlavním dnem oslav Velikonoční pondělí. O víkendu před tímto svátkem doma zdobíme kraslice, pečeme sladké cukroví, nakupujeme čokoládová vajíčka a pleteme pomlázky. Pomlázky pak používají kluci v pondělí, když navštěvují všechny domy v okolí, aby vyšlehali holky. Ty jim jako poděkování, že budou celý rok zdravé, dají kraslice, čokoládu, stuhu na pomlázku nebo panáka.
Velikonoční symboly jsou stejné jako symboly jara, často jsou to malá zvířata, která se na jaře narodí – zajíčci, kuřátka nebo beránci. Někteří rodiče dělají pro své děti další zábavné aktivity. Jednou z nich je například hledání schovaných vajíček a jiných sladkých dobrot na zahradě. Někdy dokonce říkáme dětem, že je tam schoval velikonoční zajíček. Lidé také věří, že když si před Velikonocemi dají jako dárek oblečení, „nepokaká„* je beránek.