Poslouchejte na Spotify.
Transkript:
Vila Tugendhat je jednou ze šestnácti památek UNESCO, které můžete najít v České republice. Nachází se v Brně nedaleko centra a byla postavena ve 30. (třicátých) letech 20. (dvacátého) století. Jmenuje se podle manželů Grety a Fritze Tugendhatových, kteří vilu nechali postavit. O její návrh požádali německého architekta Ludwiga Miese Van der Rohe, který dostal od manželů jediné kritérium – postavit dům, ve kterém se jim bude dobře bydlet. A finanční limit? Žádný.
Mies byl jedním z prvních moderních architektů, kteří viděli krásu v jednoduchosti, rovných liniích, eliminaci ornamentů, maximální čistotě a funkčnosti. V jeho stavbách často najdeme materiály jako sklo nebo ocel. V brněnské luxusní vile ale můžeme vidět materiály unikátní a exotické – onyx, travertin nebo vzácné typy dřeva. Finální cena vily byla 5 milionů korun, za to by se v té době mohlo postavit až 30 rodinných domů.
Vila má 3 patra a její vchod je v nejvyšším patře (v ulici Černopolní), z ulice dům nevypadá moc zajímavě a dává rodině, která v něm bydlí, hodně soukromí. Všechno důležité je z druhé strany domu: výhled na Brno, krásná zahrada a obrovská skleněná stěna v hlavní obývací místnosti, která spojuje místnost uvnitř se zahradou venku. Celý dům je zařízený minimalisticky a funkčně, ale pro někoho může být neútulný a prázdný.
Tugendhatovi žili ve své vile do roku 1938, kdy kvůli svému židovskému původu a rostoucí síle nacismu odjeli do Švýcarska a později začali žít ve Venezuele. Od té doby až do 90. (devadesátých) let zažila vila smutné časy. Během války ji využívalo gestapo, po válce se v ní zabydlela Rudá armáda i s koňmi. Vojáci dali drahé exotické dřevo do ohně a bomba, která spadla na Brno, zničila unikátní sklo v oknech. V 50. (padesátých) letech byla ve vile otevřena rehabilitace pro nemocné děti. Až konečně v 60. (šedesátých) letech byla vila Tugendhat zapsána na seznam kulturních památek.
Brněnská vila hrála důležitou roli i v moderních českých dějinách, protože tady v roce 1992 podepsali čeští a slovenští politici dohodu o rozdělení Československa. Dnes je vila zrekonstruována a funguje jako muzeum. Uvnitř dům vypadá tak, jak ho původní majitelé, manželé Tugendhatovi, používali. Ve vile se odehrává příběh knihy Skleněný pokoj bristkého spisovatele Simona Mawera.